Jdi na obsah Jdi na menu
 

Morální a etická pravidla jogína

Svět kolem nás a lidé v něm je rozdělen do mnoha náboženských tradic, které jej v konečném důsledku rozdělují odlišnou filosofií a pojetím Boha. Je paradoxem, že mnoho z těchto systémů hlásá Jednotu s Veškerenstvem, z nějž vše pochází a k němu se opět navrací, avšak pokud neexistuje nic, než ono Jsoucno, pak vše zrozené v sobě Dokonalost Jsoucna obsahuje a není tedy mezi námi v rámci naší prapodstaty žádného rozdílu. Místo lásky k bližnímu svému však realita ukazuje na existenci válek a násilí, které pácháme jeden na druhém jako bratr bratru. Z této neslavné bilance fungování světa vyvstává jediná otázka: proč a odkud v sobě jsme toho schopni? Proč neslyšíme hlas Božství a nekonáme v Jeho jménu?

 
Osobně se domnívám, že čím více jsme zmodernizovali své Žití, tím více jsme utlačili své Bytí. Bytí jako Božství, jako své Světlo, Dobro a Lásku. Oddálili jsme se od tohoto středu Všehomíra kdesi na okraj, kde už neslyšíme ani nevidíme. Toto nevědomí je náš vlastní stín, ego, karma - jakkoliv jej nazveme. Vykoupení z něj vede různými cestami. I přes odlišnost výše zmiňovaných kulturních a náboženských tradic, většina z nich předesílá jakési návody, jak si znovu rozvzpomenout na svůj božský původ. Právě dodržováním těchto vodítek lze usměrňovat ego, odvrácenou stranu Božství, a snad někde na této cestě opět spatřit vlastní světlo.   
 
Ať už vzpomene křesťanství, judaismus, taoismus, buddhismus - všechny se shodují na velmi obdobném eticko-morálním doporučení, které je taktéž součástí jógové filosofie. I jogínští mudrci zmapovali lidské snažení na cestě k Božství do jakési mapy, která obsahuje 8 „souřadnic“. Záměrně užívám slovo mapa, neboť se domnívám, že lépe vyjadřuje charakter těchto osmi zastavení, kterými jsou:
 
- jama (morální kodex)
- nijama (osobní kodex)
- ásana (práce s tělem)
- pránájáma (práce s energií skrze dech)
- pratjáhára (práce se smysly)
- dháraná (koncentrační techniky)
- dhjána (meditace)
- samádhi (prozření, osvícení)
 
 
Problémem se zdá být fakt, že nejvíce nás zaujal třetí bod ásana, a tak za svou jogovou praxi většinou považujeme 90min na jogamatce,  možná i párkrát v týdnu, ale duchovní obsah jógy nám mnohdy uniká mezi prsty. Na první dvě zastavení, jamu a nijamu, většinou pohlížíme (pokud si jí vůbec všimneme) jako na nedůležité.
 
Z vlastní praxe mohu říct, že po prvotním seznámení se s pravidly jamy, jsem získala samozřejmý pocit, že je žiji dnes a denně, jelikož nejsem násilnické povahy, nekradu v obchodě šaty ani jídlo, místo lhaní jen občas malinko zamlčím některá fakta, nejsem promiskuitní a závislost na stále novém a novém oblečení jsem si omluvila jako zcela běžnou vlastnost všech žen, za kterou se nebudu nikterak plísnit.
Ale čas ubíhal a vlastní život a jeho události mne pobízely, někdy méně, někdy intenzivněji, k tomu, abych blíže nahlédla do spisů pojednávajících o těchto pravidlech. Dala jsem si čas, a vždy jeden měsíc jsem meditovala na dané téma a snažila se všímat si vlastních projevů chování včetně umlčených myšlenek v hlavě. Někdy s pobavením, jindy až s lítostí, jsem zjišťovala, jak vlastně funguji, a ještě o tom ani nevím… Z mé paměti se začaly vynořovat staré vzpomínky na bydlení v podnájmu, kdy šampon mé spolubydlící jsem často považovala za náš společný majetek, jak na mne někdy dlouhé týdny smutně pohlíží téměř suché pokojové květiny, jak si lžu sama sobě, jen abych si neublížila a že četné nákupy hraničí s chorobnou závislostí na tom, jak vypadám.
 
Pochopila jsem, že jen bdělou pozorností ke své bytosti v jejích každodenních projevech, ať vnějších či vnitřních, mohu eliminovat hry vlastního ega a že pouhé vědomí a zážitky Božství ve stavech hlubokých meditací opravdu nestačí.
Jsme tu pro to, abychom vše poznané žili ve svých běžných záležitostech, a tak se stali citlivějšími k vlastním bolestem a chápavější k projevům druhých. Pak možná tolik zmiňovaná láska přestane být prázdným slovem a stane se skutečnou v našich činech a způsobech myšlení. 
 
Patandžali
Jogínský mudrc Patandžali, jehož přesná datace je dost nejasná, zvědomil osmistupňovou jógu (ashta-anga – „osmi větvová“) jako tzv. radžajógu neboli královskou cestu jógy.   Je považován za autora Jóga súter, jógových pouček, které tvoří základ této východní filosofie. Při bližším seznámení s nimi lze dojít k závěru, že nejsou od sebe odděleny, jak by se na první pohled jevilo, nýbrž tvoří jakýsi celek, v němž pochopení jedné jeho části přímo ovlivňuje všechny další.
 
Jama
První bývá uváděna jama, často nepřesně překládána jako zákazy, lépe jako doporučení, čemu se vyhnout. O něco jasnější je pojmout jamu jako morální kodex, který upozorňuje na absenci či nepodporování určitých vlastností. Již pouhé vyčlenění takovýchto myšlenek, činů a jejich záměrů vede k vytvoření prostoru pro radostnější pocity, jemnější vnímání a smysluplnější skutky.
 
Nijama
Druhou větví je nijama, opět nezdařile překládána jako příkazy, lépe jako doporučení, co dodržovat. Tento osobní kodex poukazuje na vnitřní postoje, jejichž vytvořením lze vnést do života vyšší smysl a řád, pojmout nevysvětlitelné a uzřít neviditelné.
 
 

 

Portrét


Facebook